Dělá dojem, že s politikou koketovat nepřestal. Josef Zieleniec.

 

Perex:

 

Spoluzakládal ODS. První český ministr zahraničí.V rámci akce Sarajevo opustil své funkce i ODS. Dnes přednáší a píše. A dělá dojem, že s politikou koketovat nepřestal. Josef Zieleniec.

 

 

Jejíma očima:

 

Deja vu. Totální. Jsem o dvacet let mladší a jako dychtivá mladá novinářka zpovídám toho brejličkového trpělivého sympaťáka, co spoluzaložil ODS. Sám pocit posunu času byl příjemný, co si budeme nalhávat. A může za to on se svým neměnným zjevem, pletenou vestičkou do Vé a milým humorem. Když fotograf poznamená, že právě náš host by byl skvělý prezident, protože by Klaus byl bez sebe, vestička prohodí:  „Klaus bude bez sebe, ať zvolí kohokoliv“. Když se profesora zeptám, jestli se dá z učení vyžít, stejná vestička řekne:“Když učíte na americké univerzitě, tak určitě“. Když podotknete, že vypadá velmi dobře naložen, že ho asi nic neštve, pronese:

„Štve mě hodně věcí, ale to je obsah života. Kdyby vás nic neštvalo, znamenalo by to, že už to všechno skončilo“.  Nemusíte s hostem vždy souhlasit, ale jsou rozhovory, které přinesou potěchu ducha.

 

 

 

 

„Věci veřejné vtrhly do českého politického systému a jsou svým vnitřním fungováním pro mnohé málo pochopitelné, ale já si na nich velmi cením pokusu zbavit se stranických bafuňářů“, řekl jste na adresu VV před rokem a půl, když jste s jejich podporou kandidoval do senátu.. Co byste o nich řekl dnes?

 

VV jsou teď na rozcestí. Voliči slyšeli na jejich výzvu střetu s korupcí, na druhé straně přinejmenším část té strany padla do standardní rutiny stranických excesů, které daleko přesahují průměr české politické scény. Zejména ty pokusy ovlivňovat chod strany pomocí peněz – to je nepřijatelné a hloupé.

 

Tehdy jste mi trochu vyčetl jízlivost, kterou jsem směrem k VV podle vás používala. Nebyla jsem blíž následné realitě než vy, když jste tu partaj obhajoval?

 

Tak…asi máte pravdu. Na druhou stranu znám spoustu lidí uvnitř té strany, kteří dělají to, co by dělat měli. A připadá mi nespravedlivé je hodit všechny do jednoho koše.

 

Ale dnes sama ochota být ve straně, která má obviněného šéfa poslaneckého klubu, jenž dodnes nevysvětlil ambice, s jakými strana vstupovala do politiky….neprokazují ti lidé krátkozrakost, když takové straně slouží?

 

Tak buď to změní, nebo se zcela po právu potopí s tou stranou. Ale líbil se mi třeba netradiční pokus postavit stranu na komunikaci s voliči nejenom v okamžicích voleb, ale také při rozhodování, takový systém permanentních konzultací. Je to směr, který evropská politika má. Takže dobrý pokus a výsledek je na další debatu.

 

Shodou okolností to je prvek, který VV utlumily.

 

Ale chtějí tak třeba generovat kandidáta na prezidenta.

 

Chtě nechtě musím připomenout netradiční vzájemné odposlechy, netradiční strategie při zakládání strany, netradičního obviněného šéfa v čele poslaneckého klubu – prostě mám pocit, že všechny jejich netradiční postupy zkolabovaly.

 

Nevím, jestli všechny. Alternativou k tomu jsou tradiční dobré stranické věci v podání ostatních tradičních vynikajících stran. Proto obecně vítám každý nový pokus v politice.  Rozumíte? Ať vzniknou dva pokusy k ničemu, jeden pokus hodnotný, jako je TOP 09.

 

Tenkrát jste byl taky hodně velkorysý, když lidé z ABL nastoupili na vládu. Jste stále tak velkorysý?

 

Dívám se spíš na schopnost těch lidí ve vládě fungovat. Za Bushe staršího bylo v americké administrativě plno lidí z jedné velké stavební společnosti, protože tehdejší ministr obrany a pozdější viceprezident Pan Cheney z té firmy pocházel. Je to přirozené obklopit se lidmi, kterým důvěřuji. Jakékoliv zákazy by byly nebezpečnější než jev sám.

 

Souhlasím, jen říkám, že je-li onou firmou bezpečnostní agentura, čekám od premiéra obezřetnost větší než velkou.

 

Tak premiér v tom nebyl svéprávný a vy to dobře víte. Když další události naznačily, že by měl provést změnu, tak couvnul před prezidentem. Myslím, že od té doby ztratil velkou část své premiérské autority.

 

Byl byste ochotný dnes pod hlavičkou VV znovu kandidovat?

 

Určitě bych za ně nekandidoval. A nekandidoval vůbec. Otočil jsem list a věnuji se něčemu, co mě baví. Píšu, učím a snažím se, aby můj názor byl vidět.

 

Jako v případě petice Nevylučujme se z Evropy:  „Důrazně vyzýváme vládu České republiky ke změně rozhodnutí nepřipojit se k evropské smlouvě o rozpočtové disciplíně“, podepsal jste. Já jsem ale o žádném definitivním rozhodnutí nepřipojit se dosud neslyšela, vy ano?

 

Doufám, že to není definitivní, to bude až na summitu v březnu.

 

Protože premiér Nečas jen řekl, že k jasnému vyjádření neměl mandát od vlády, navíc neznal přesné znění smlouvy a měl dohodnuto, že připojení je možné kdykoliv – selským rozumem mi jeho postup připadá správný.

 

Symbolický postoj.  25 zemí se k něčemu rozhodne, jejich premiéři, kteří tam byli, by mohli uplatnit úplně stejný argumenty, že neviděli, neslyšeli. Neuplatnili. Velká Británie je samostaná kapitola v celých evropských dějinách a – pan premiér Nečas neměl mandát. Známe to všichni třeba z lyžařských zájezdů, když je tam někdo, komu se nikdy nelíbí nic.

 

A to je ten dojem, který máte z českého premiéra?

 

Ano! Třeba polský premiér Tusk přijel ze stejného zasedání a řekl: diskutovali jsme nad tím celý den nebo celou noc a Polsku se podařilo to změnit tak a tak. Přece není možné, aby polský premiér byl angažován do jednání mnoho mnoho hodin a premiér Nečas zjistil, že mu někdo odněkud přinesl nějaký papír. To je pro mne strašně varovné znamení. Už jsme v pozici, že to s námi ani nemá cenu projednávat.

 

Pořád si myslím, že když premiér nemá mandát od své vlastní vlády, nebylo by správné cokoliv podepisovat.

 

Tomu rozumím. Ale  já bych se s vámi vsadil – i když to nebylo publikováno – že si o ten mandát neřekl. Nepřišel s návrhem usnesení na vládu. Slyšela jste, že by tam s takovým návrhem přišel? Neslyšela. Ale slyšela jste, že pan prezident řekl, že tuto smlouvu nikdy nepodepíše, to je ten nemandát. Je to prostě hra, která má udělat složitější to, co je jednoduché. A jednoduché je, že premiér si neví rady s neústavním postupem prezidenta. Kličkuje na úkor pozice České republiky v Evropě.

 

Když někdo něco hned teď nepodepíše, tak je mimo hlavní proud?

 

To určitě ne. Je naprosto legitimní dávat hlasitě najevo svůj názor, nepodepsat, prosazovat. Náš obrovský problém ale je, že nám není rozumět. Celá smlouva je teď pro nás naprosto irelevantní, ale hraje se o budování atmosféry ve veřejném mínění. A tato hra je úspěšná.  Není to jen otázka Václava Klause, i když on je v tom klíčová osoba. Nepochybně existuje silný proud, který je přesvědčen, že bychom neměli být součástí evropské integrace tak, jak je teď vystavěna a kam směřuje. Například Jan Zahradil říká,  že evropská integrace je novou formou expanze Německa…

 

Vy jste ten dojem nikdy neměl?

 

Německo je největší evropská země, schopná velkého výkonu. Nikdy pro nás nebylo jednoduchým sousedem. A ten tlak jsme cítili vždycky a nebyli jsme sami. Ale to, že teď sedíme s Německem u jenoho stolu a spolu v rámci daných pravidel rozhodujeme o budoucnosti prostoru, kde žijeme, je napříč našimi tisíciletými dějinami nejlepší situace, jaká kdy byla.

 

Případný vznik evropské politické unie pro nás nevnímáte jako nebezpečný?

 

Nejde o to, jestli je to nebezpečné nebo pro nás výhodné samo o sobě. Musíme srovnávat alternativy. Nebudu-li mít toho šéfa, budu mít jiného šéfa. Představa, že nám by měla politická unie vadit víc než Dánům či Holanďanům, je nepravdivá. Máme podobnou dějinnou zkušenost, podobnou polohu atd. Alternativa, že nesedíme u stolu, kde sedí Německo a ostatní, je pro nás katastrofa.

 

Čili výběr menšího zla. V politické unii ale budou naše domácí volby, poslanci i politika tak trochu zbytečné, že?

 

Zbytečné ne. Bude to jiné. Řekněte mi, kolik teď z našeho rozhodování je relevantní.

 

Ještě stále si ručíme za svůj rozpočet.

 

To ano, ale neručíme za mnoho a mnoho jiných věcí, které souvisí s utrácením toho rozpočtu – normy, pravidla podnikání, antimonopolní politika, ochrana životního prostředí atd.

 

Silně vnímám, kolik nám ještě schází k tomu, abychom se stali moderní, dobře fungující západoevropskou demokracií, napsal jste před necelými dvěma lety. Změnilo se od té doby něco?

 

Nechci být škarohlíd, ale mám pocit, že k horšímu. Deprimuje mě, jak vláda ty klíčové otázky hodila za hlavu. V boji proti korupci ryba smrdí od hlavy a dokud se ta hlava nevyřeší, celé zbylé úsilí je velmi problematické.  Klíčová je konkurenceschopnost a ta stojí na dvou věcech: krátkodobě na pružnosti pracovního trhu a dlouhodobě na vzdělání. A obě tyto věci jsou prohrou vlády. Podnikatel, když se chce zbavit pracovníka, se kterým není spokojen, je vystavený nekonečným soudům, bojují s tzv. schwarzsystémem –  to jsou věci, které podvazují růst. A vydat vzdělání nejchaotičtějšímu ministrovi, který považuje za přínos konkurenceschopnosti  programy Sport a Okno za miliardu 200 milionů…bojujeme o každou miliardu v rozpočtu, bojujeme s doktory, neopravujeme silnice a tady je 50 miliard z evropských fondů, které dostal jeden zmatený ministr a kdyby nebylo úplně skandálních pokusů to vytunelovat v takových projektech…

 

Něco už zrušil.

 

Jasně, a  pak se sejde premiér s ministrem školství a shodnou se na tom, že problém je technický. Rozumíte? Jestli na tohle chceme vydat 50 miliard, tak téměř vše ostatní, co ta vláda dělá, je irelevantní.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.