Žijte zdravě za miliony

Ministr školství Dobeš nás už tak dlouho zásobuje tragikomickými tématy, až se české školství pod jeho vedením přeměnilo v mediální stálici. Večerní zprávy už se skoro neobejdou bez ministra odvolávajícího, co již odvolal, případně slibujícího, co už slíbil.
Mnoho z nás už asi tento folklor přijímá s bezmocným pokrčením ramen, jako povinnou daň za koaliční vládnutí v naší zemi. Diskuse kolem využívání evropských dotací v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost mne ale donutila zbystřit pozornost. Šedesát miliard, které v rámci tohoto programu má utratit ministerstvo školství, je opravdu hodně. Abychom to viděli ve správných proporcích – například rozpočet ministerstva vnitra je necelých 53 miliard, podobné částky se týká i spor o církevní restituce, který 20 let zmítá českou politikou a i dnes ohrožuje budoucnost vlády.
Nevěřícně jsem proto četl popisy projektů Okno a Sport, které ministerstvo školství připravilo v rámci tohoto operačního programu. Oba dohromady za více než jednu miliardu korun – z toho už by měl být hezký přínos ke konkurenceschopnosti ČR! Projekt Okno má vzdělávat občany prostřednictvím vkládání vzdělávacích letáků do tiskových médií, to vše za 580 milionů, zatímco projekt Sport za 650 milionů zlepší konkurenceschopnost ČR tím, že občané budou nabádáni k tělesné aktivitě a zdravému životnímu stylu reklamou v médiích, především v televizi.
Operační program za 60 miliard, který se životně dotýká prostřednictvím vzdělávání naší ekonomické budoucnosti, je ministerstvem školství spravován tak, že mu Evropská komise pro závažná pochybení pozastavila tok peněz z Bruselu. Kdo by čekal, že hned zasedne koalice a vláda a budou se zabývat zásadními otázkami řízení školství, nemohl uvěřit. Po setkání ministra školství s premiérem jsme se dozvěděli, že se jedná o technické problémy, které budou vyřešeny do tří měsíců…
Jde tedy nejen o tragikomickou figurku ministra a jeho piruety na praskajícím ledě českého školství, ale i o postoj vládnoucí koalice, vlády a zejména premiéra ke způsobu utrácení peněz určených na posílení konkurenceschopnosti ČR. Pro malou zemi bez přírodních zdrojů je neustálá péče o konkurenceschopnost tím jediným způsobem, jak obstát v globálním ekonomickém prostředí. Ostatní svět přitom nestojí na místě. Konkurenceschopnost země je v centru pozornosti téměř každé vlády, a u těch demokraticky zvolených patří úspěch či neúspěch v této oblasti ke kritériím jejich přežití.
Panuje shoda na tom, že základem konkurenceschopnosti je jednak efektivní fungování státních institucí a trhu, zejména efektivnost a pružnost trhu pracovního, jednak kvalita vzdělávání. Zatímco první skupinu faktorů lze ovlivňovat průběžně a docílit významných výsledků i v krátkodobém a zejména střednědobém horizontu, kvalita vzdělávání je nutně běh na dlouhou trať vyžadující uvědomělou a systematickou péči každé vlády.
Země, jako jsou Singapur, Švédsko, Finsko či Dánsko, které se ve Světovém indexu konkurenceschopnosti pravidelně umísťují na čelných místech, spojuje dlouhodobá péče politických elit o vzdělávací systém. Školství je neustále v centru politické pozornosti a odpovědnost za ně nese vždy osobnost nejenom náležitě intelektuálně, odborně a manažersky vybavená, ale také těšící se všeobecnému respektu.
Projekty Okno a Sport jsou jen dvě ukázky, jak si ministr Dobeš představuje roli resortu školství ve zvyšování konkurenceschopnosti naší země. Je nepředstavitelné, aby ve jmenovaných zemích někdo mohl propachtovat školství na čtyři roky tak nevybavenému člověku, jako se to stalo u nás.