Útočí ČSSD na soupeře schválně,aby po volbách skočila do náruče komunistům?

Na letošní předvolební kampani je nové, že agresivitu si dlouholetí vládci republiky nenechávají už jenom pro vzájemné útoky, ale snaží se pošpinit i strany, které nastupují do politiky s programem změny těchto poměrů. Nejvíce to odnáší strana Věci veřejné. „Je to populistická strana“, vykřikují ti, kteří slibují všechno každému. „Je to strana s podezřelými styky v byznysu“, hlásají úspěšní raziči tunelu zvaného Opencard a přizvukují jim ti, co nakoupili transportéry Pandur třikrát dráž než Portugalsko. V tomto pokryteckém duchu a s podobnou morální výbavou se probírá kde co, včetně financování strany či osobního života předsedy.

 

Od dob Bonaparteho se média nezměnila

Samostatnou kapitolou v této kampani je tisk, který se vždy snaží lísat k mocným. V dějinách sdělovacích prostředků se za klasický model chování médií považuje scénář pařížského tisku po vylodění Napoleona z vyhnanství na Elbě. „Korsická obluda se vylodila“, bily na poplach unisono titulky pařížských novin. Jak čas plynul a Napoleon vítězil, Pařížané se mohli dočíst, že „Bonaparte postupuje na Paříž“. Před jeho vstupem do hlavního města už palcové titulky hlásaly: „Vítáme Jeho Veličenstvo“a „Milovaný císař opět v Paříži“. Je načase, aby v případě vstupu Věcí veřejných do celostátní politiky si média už konečně všimla, že se mají posunout od bodu 1 do bodu 2 tohoto klasického scénáře.

Neprofesionalita nebo

touha po starých pořádcích?

Zatímco nad tiskem lze jenom pokrčit rameny, zajímavé jsou motivy těchto útoků ze strany politických soupeřů, zejména ČSSD. Nejsou tak neprofesionální, aby si mysleli, že agresivitou a osobními útoky odradí od Věcí veřejných voliče. Současné výzkumy veřejného mínění to jenom potvrzují. Když zavrhneme hypotézu o neprofesionalitě politiků odpovědných za tuto kampaň, nezbývá než se ptát, jaký je její skutečný cíl. Je veřejným tajemstvím, že v ČSSD je silná frakce, která sní o vládní koalici s KSČM. Pro tyto lidi by volby dopadly nejlépe, kdyby ČSSD neměla jiné východisko a musela sestavit vládu s komunisty. Alternativa, kterou by nastolil úspěch Věcí veřejných, je pro tento plán smrtící. Je tedy třeba tuto stranu smíchat s blátem a její představitele smrtelně urazit, aby se s předstihem zabouchly všechny dveře ke vzájemnému povolebnímu dialogu a na stole zůstala jako jediná jejich vysněná vláda s komunisty. Blízká budoucnost ukáže, zda v ČSSD převáží demokraté nebo ti, kdo se pokoušejí zařadit v naší politice zpátečku. Nadšení, s jakým se do kampaně proti Věcem veřejným připojila KSČM, naznačuje, že zatím mají navrch ti druzí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.